Historie

Kyjovice byly založeny kolem roku 1290 opatem Budišem, který zde působil v letech 1267 až 1290, pro potřeby kostela.

Od roku 1430 měl vrchní právo v Kyjovicích a v Těškovicích Václav Falkl z Čochendorfu. Falkl byl pánem na již zaniklé tvrzi Žebrákově, která se nacházela snad někde mezi Těškovicemi a Výškovicemi.

Jeho potomek Alexandr Falkl roku 1496 pustil svůj díl - Kyjovice, Těškovice, Výškovice a Žebrákov svému bratru Mikuláši. Tento však již v roce 1498 své vrchní právo na těchto vsích prodal Janu Bílovskému. Tak se Kyjovice dostaly vrchním právem pod Bílovec, avšak statek a ves drželi v zástavě páni Oldřišovští.

Od roku 1529 má Kyjovice v držení pan Kryštof Tvarkovský z Kravař. Po soudních sporech o tom, kam mají lidé chodit robotovat, však musel vsi Kyjovice a Těškovice prodat pánům z Bílovce.

Roku 1543 se pak dostaly Kyjovice do vlastnictví pánu Janu Oderskému z Lideřova a po roce 1548 Mikuláši Pražmovi z Bílkova. Vlastnictví později dále přešlo roku 1568 na mladšího pána Pražmu a po něm roku 1610 syn Beneš z Pražma. Tento pan Beneš se zúčastnil odboje českých panů proti Ferdinandu II a pozbyl tyto statky v roce 1619. Jeho manželka Ludmila Piklarovna z Gvozdnic však měla na tomto statku intabulováno 6600 tolarů a tak jí byl statek v Kyjovicich postoupen. Roku 1642 poručila svůj majetek Marii, dceři své sestry. Druhá sestra Ludmily, Hedvika Pikarovna byla provdaná za Jiřího Adama z Kalkreutu. Následkem toho, že Marie neměla děti, zdědil v roce 1656 statek syn Jiřího Adama, Karel Bedřich svobodný pan z Kalkreutu. Ten postoupil Kyjovice svému synovi Karlu Maxmiliánovi svobodnému panu z  Kalkreutu, který si vzal v roce 1695 Marii Alžbětu hraběnku z Hodic a Olbramic. Po předcích držel znamenité statky v Horním a Dolním Slezsku. V roce 1692 přikoupil i Pustou Polom. Dne 29. Listopadu 1719 Karel Maxmilián umírá a jeho syn Antonín Leopold Ignác svobodný pan z Kalkreutu se stává dědicem Kyjovic, Těškovic, Malých Hoštic a Pustých Jakartovic. Ostatní dva synové postoupili, jak se zdá, své statky matce, která se po smrti Karla Maxmiliána provdala za Františka Karla Bohuslava svobodného pana Sedlnického z Choltic na Hrušově.

Znaky pana Antonína Leopolda Ignáce a jeho manželky Františky Antonie, svobodné paní Sakové z Bohuňovic, můžeme dodnes spatřit na soklech barokních soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, umístěných v kaštanové aleji před zámkem.

Pánem kyjovického panství se stává Quido Antonín Jan Nepomuk svobodný pan Kalkreut, který zde nechává vystavět pozdně barokní zámek. Z jeho manželství s Johanou Nepomuckou svobodnou paní z Minkvickburku pocházely tři dcery, z nichž Terezie -zřejmě nejstarší- se stala dědičkou Kyjovic. Poprvé se provdala 11. Ledna 1795 za Rudolfa hraběte Korenského z Terešova, který už v červenci téhož roku umírá. 12. Listopadu 1799 se stal jejím druhým manželem Arnošt August hrabě Falkenhayn, jež dal upravit zámek v tehdy moderním empírovém slohu do dnešní podoby. Arnošt August se po smrti své ženy oženil se sestřenici své manželky, Marii svobodnou paní z Königsbrunnu.

Kyjovice zdědil po otci jediný syn z druhého manželství Theodor. Vláda Falkenhaynů zde byla krátká. Už dcera z jeho manželství s Idou svobodnou paní Hauzrovou, Berta Rosina, uzavírá svou smrti 4. Června 1915 ve Vratislavi tuto rodovou větev a majitelem Kyjovic se stává její syn Bedřich Theodor hrabě Stolberg. Rod Stolbergů byl na zámku v Kyjovicich až do roku 1945, kdy byli z Kyjovic vypovězeni. Tím končí panská historie Kyjovic a začíná jejich novodobá historie odvíjející se až dosud.