Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah


 

Barokní Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriana

sv. Jan Nepomucký před rekonstrukcísv. Florián před rekonstrukcí
Nacházejí se u kaštanové aleje vedoucí k zámku. Plastiky pocházejí z 1. dvacetiletí 18.století. Plastiky spočívají na zděném omítnutém podstavci kuželovitého tvaru, usazeném na podnoži tesané do pískovce. Čelo podstavce nese alianční znak tesaný do pískovce a završený rytířskou korunou. Znak náleží Kalkreutům z Dolska. V současné době nejsou sochy v dobrém stavu. Plastika i podstavec vyžadují restaurátorský zásah. Bylo požádáno o dotaci na opravu.

sv. Jan Nepomucký po rekonstrukcisv. Florián po rekonstrukci


 

 Pomníček padlému letci

Howard S. Schmid Na místě zvaném dubské se za 2. světové války v roce 1944 zřítil Mustang P-51B, ve kterém zahynul mladý americký pilot Howard S. Schmidt z města Verony ve Wisconsinu. Dne 8.5.2002 byl na místě poblíž zřícení letadla, na hranici pozemku p. Miloslava Grygara, odhalen pomníček tomuto mladému letci, jakožto uctění jeho památky i památky všech obětí 2. světové války.

 

 

 


 

Zámek

ZámekKyjovice původně náležely premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce, později přešly do světských rukou - v 15.  století jako klášterní leno, v roce 1537 jako alodní statek, v 16. století na nějaký čas k bíloveckému panství. Od roku 1669 již patřil kyjovický statek baronům z Kalkreutu.

Pravděpodobně v 17. stoleti dal některý z majitelů statku postavit panský dům v západní části dnešního zámeckého parku. V roce 1783 vystavěl baron Quido Antonín z Kalkreutu pozdně barokní zámek, v první polovině 19. století pak hrabě Arnošt August Falkenhain z Glošku rozšířil a upravil zámek v empírovém slohu do dnešní podoby.

Vláda Falkenhaynů zde byla krátká. Už dcera z jeho manželství s Idou svobodnou Zámekpaní Hauzrovou, Berta Rosina, uzavírá svou smrti 4. Června 1915 ve Vratislavi tuto rodovou větev a majitelem Kyjovic se stává její syn Bedřich Theodor hrabě Stolberg. Rod Stolbergů byl na zámku v Kyjovicich až do roku 1945, kdy byli z Kyjovic vypovězeni.

Po válce k datu 21.6.1945 převzala zámek Charita. Počátkem roku 1950  byla v jeho prostorách zřízena Okresní pomocná škola, která však neměla dlouhého trvání. Již o rok později zde zahájila činnost Krajská škola pro mládež. V roce 1957 ji nahradila ZámekDružstevní učňovská škola obchodní a  kuchařská. Od roku 1966 přešel zámek do rukou Okresního výboru, Odboru sociálního zabezpečení a od roku následujícího datujeme vznik domova důchodců. Během let 1999 – 2002 prošla budova zámku rozsáhlou rekonstrukcí. Díky ní opět získala svůj ztracený lesk a právem se stala pýchou obce.

Park, nedílná součást zámeckého komplexu, byl vybudován patrně v 1.pol. 19.století za hrabat z Falkenhainu. Svou skladbou úspěšně aklimatizovaných druhů vzácných cizokrajných dřevin patří k nejcennějším a botanicky nejbohatším ve Slezsku. V současnosti je vyhledávaným místem pro relaxaci a načerpáním nových sil. V areálu zámeckého parku se konají i nadační akce věnované handicapovaným dětem.

Zámecký park

Zámecký parkZámek v Kyjovicích byl postaven Kalkreuthy roku 1738 v pozdně barokním slohu nedaleko staršího sídla, které bylo tehdy zbořeno. Falkenhainové v  1. polovině 19.století zámek upravili v duchu klasicismu, což se týká především vstupního průčelí

Za posledních majitelů Stolbergů byla věnována hlavní pozornost rozšiřování parku. Zejména za hraběte Bedřicha Stolberga byly do parku vysazovány vzácnější druhy dřevin. Významně se na sortimentu dřevin v parku podíleli zahradnící A. Dragoun a J. Kupka, kteří dosazovali vzácnější exempláře a prováděli aklimatizační pokusy.

Průvodce parkem

Kalonopax PestrýV parku najde každý návštěvník místa zastíněná korunami vysokých stromů i volná prostranství, na kterých vyniknou solitérní dřeviny. Mezi ně určitě patří v parcích málo vídaná dřevina, kalonopax pestrý. Dá se najít poměrně snadno. Roste na palouku s výhledem na zámek i zahradni domek a nejspolehlivějším poznávácím znamením je břečťan popínavý, který ovíjí jeho kmen.

V parku i botanikův učen najde kaštanovníky, vejmutovky i borovici černou, červenolistý buk, platan javorolistý, lilovník tulipánokvětý, sloupovitý dub letní. Odbornící potom lípu střibrnou, ořešák popelavý, převislý jilm lysý nebo sazaník plodný. Všichni mohou po prohlídce tohoto přírodně krajinářského parku s  bohatými vzrostlými porosty park opustit branou, která otevíra cestu do přilehlého lesa.

 


 

Lípa svobody

 

sázení lipyPo 1.sv. válce 11.5.1919 se konala v Kyjovicích slavnost. Uskutečnil se slavnostní průvod školních dětí, obecního výboru a ostatního obyvatelstva na rozcestí vedoucí k nádraží Zátiší, aby zde zasadili Lípu Svobody. Lípu daroval pan Josef Bena, starosta obce. Samotné sázení provedl zámecký zahradník pan Antonín Dragoun. Vlastenecký projev přednesl ředitel školy pan Josef Salich (otec Heleny Salichové). Dříve byly cesty úzké, aut málo.

Pád Lípy svobody

Na zasedání obecního zastupitelstva upozornila místostarostka obce na špatný stav pád Lípy svobodylípy Svobody na rozcestí. Lípa se viditelně nahýbala. Jistě na její špatný stav mají vliv různé aspekty od nevhodného asfaltového okolí, po vliv solení silnic v zimě. Zastupitelé se rozhodli, že bude nutné pořídit na zmíněnou lípu posudek o  jejím stavu, popřípadě lípu ošetřit v krajním případě odstranit. V následujících dnech přetrvávalo nepřetržité deštivé počasí doprovázené větry. V pátek 4.6.2010 ráno byla lípa již viditelně nahnuta . Během dne se klátila postupně k zemi. V 15.20 hod byla již lípa na zemi. Nikoho neohrozila, odešla tiše a pomalu. Rozcestí tak zůstalo smutné. Většina obyvatel si na lípu zvykla a lípa jim bude scházet zvláště když tato lípa Svobody tu zdobila hrdě rozcestí již 91 let.